Zákaznické a businessové inovace v leteckém průmyslu
Ptal jsem se známého z oboru na revoluční změny v leteckém průmyslu. Odvětil, že toto odvětví je na inovace poměrně chudé. Po mnoha přečtených článcích jsem došel k podobnému názoru. Na druhou stranu, nástup internetu, zásadní rozšíření uživatelské základy i proměny vnějších podmínek definovaly výzvy, které sektor úspěšně ustál. Jak se mu to povedlo, pár čísel a random poznámky nabízím v článku.
Letenky vs. auxiliary services
Nejvýraznější inovací ve celém průmyslu je postupný přesun zdroje výnosů z prodeje letenek směrem k prodeji doplňkových služeb (seat assignment fees apod.). Stejný model je běžný třeba v bankovnictví a aerolinkám umožnuje postavit stabilnější zdroj příjmů.
Trend doplňkových služeb zmiňuje i Alex Dichter v The McKinsey Podcast: The future of air travel. Funkčnost příchozího business modelu vychází ze základů behaviorální ekonomie, kdy zavedení nebo zvýšení poplatku vede ke snížení poptávky po dané službě/produktu, zatímco zvýšení ceny letenek k celkovému snížení jejich prodejů.
Například WizzAir má příjmy z letenek/ostatních služeb rozdělené v poměru 52 ku 48%. Jejich ředitel Jozsef Váradi (mj. vítěz EY podnikatel roku 2018) navíc naznačuje, že do budoucna by cena za samotnou přepravu mohlo klesnou až na nulu a být dotována právě z fees.
Kromě toho v rozhovoru nepřekvapivě zmiňuje výrazný nástup digitalizace v odvětví a zároveň očekává velký růst v regionu střední a východní Evropy (což mně osobně dělá velkou radost). Kromě jiného ještě označuje Prahu za prémiovou destinaci (viz zamyšlení nad overturismem v souvislosti s plánovaným rozšiřováním letiště) a předpokládá pokračování úpadku národních dopravců.
·Výtěžnost
Výraznou, ačkoliv postupnou změnou je i výtěžnost na všech frontách.
Díky lepším procesům se všeobecně daří zkracovat dobu technického odbavení letadel a držet stroje delší čas ve vzduchu, což vede k loopu — větší zisky, nižší ceny letenek. Mimo času ve vzduchu samotných strojů se zvýšila i obsazenost letů. Konkrétně na 81,7% globálně (data opět za rok 2018, pro porovnání, v roce 1967 činil load factor 54%).
Random fakt bez zdroje:
Nejtěžším obdobím pro aerolinky bývá tradičně zimní sezóna. Kromě zvyšování efektivity letadel během léta se v posledních letech daří vhodně přesouvat z přímořských destinací jednak do Evropských metropolí a také na jižní polokouli, kde je v tu dobu tepleji.
Random fakt nr. 2
Těžko se hledají relevantní data, nicméně je zajímavé, že zatímco dříve konkurenční aerolinky na stejných trasách používaly cenové války, dnešní zvyklostí je bojovat skrz propagaci. Vzrušující příběh konkurenčního boje firmy Virgin Atlantic popisuje Richard Branson v knize Virgin: Hledání sebe sama.
Zisky a marže
Právě lepší využití i obsazenost letů spolu s přechodem na odlišný cenový model a obecně příznivé ekonomické podmínky vedly k největšímu zisku leteckých společností v pětileté periodě za celých 80 let historie odvětví.
Přestože letecký business celkově dosahuje obrovských čísel, neznamená to zároveň adekvátní výdělečnost. Nemůžu nevyužít příležitost citovat svoji oblíbenou knížku Zero to One od Petera Thiela, který píše „…například v roce 2012, kdy průměrná letenka stála 178 dolarů, z ní získali [aerolinky] pouhých 37 centů.“ Kapitola pokračuje zmínkou Google s marží 21% a obhajováním monopolů jako ekonomicky racionálního chování.
Southwest Airlines — superziskový příběh přístupu k zákazníkům
Navzdory předchozímu odstavci (a statistickém průměru leteckého trhu) některé letecké firmy dosahují velmi slušných zisků. Podle dat z roku 2018 je nejziskovější aerolinkou společnost Southwest Airlines při zisku 3,6 bilionů dolarů a marži 17%.
Sama není první low-cost aerolinkou. (Pravdou je, že texaská firma si obchodní model i název vypůjčila od kalifornské firmy Pacific Southwest Airlines. Zmíněná firma se po dvou bankrotech a třech fúzích přejmenovala na American Airlines.)
V Southwest na rozdíl od PSA využili levné letenky pouze jako nástroj jedinečné snahy udělat leteckou dopravu zábavnou a zbavit ji elitářského nádechu. Zaměření na obyčejné Američany v 70. letech a důraz na zábavu a jednoduchost nakonec významně vedly k tomu, že Southwest Airlines jsou ziskové již 45 let v řadě (včetně třeba roku 2011). Mimochodem se jedná taky o největší nízkonákladovou společnost na světě. (Postřeh čerpám z knihy Začněte s Proč od Simona Sinka)
Zákaznická zkušenost
O designu zákaznické zkušenosti se mluví i v souvislosti s přepravcem RyanAir. Tomáš Potměšil z KPMG v podcastu Cinkátko od Mitonu řekl:
„Zajímavě dobrou zákaznickou zkušenost má třeba Ryanair, šílená společnost, která vás vysadí třeba 80 km od města kam chcete letět, za všechno si platíte… Přesto mají skvělý design zákaznické zkušenosti — je jim jasné, že jejich zákazník chce co nejmenší cenu. Očekávání je dobře řízeno. (přepis vlastní, upraveno)“
Do budoucna
Extrapolace vývoje leteckého trhu obsazují široké rozpětí. Většina predikcí se shodne na výrazném růstu, jeho hnacím motorem budou méně saturované regiony (západní svět už je prakticky zaplněný), jako například východní Evropa nebo Indie.
Zřejmě nejdiskutovanější záležitostí je potom ekologický dopad létání a potenciální snížení poptávky. To je zatím vidět prakticky pouze ve Skandinávii. V evropských podmínkách je nahrazení letadel nočními vlaky možné, v rámci letů na dlouhou vzdálenost letadla nemají reálnou konkurenci.
Prostředky tak spíše poputují do vývoje nových technologií a ekologičtějších paliv, případně modernějších strojů s nižší spotřebou (primární motivací je však finanční úspora než udržitelnost). Diskutovanou variantou, jak smysluplně omezit emise je uvalení daní/regulací na frequent flyers cluby.
Mě osobně by zajímalo, jak budou přepravci dlouhodobě pracovat se zákaznickým servisem vzhledem k extrémně vysokému počtu vnějších faktorů i stakeholderů na trhu (samotné aerolinky, provozovatelé letišť, přeprodejci a agregátoři poptávky jako kiwi).
V některých faktorech letectví pomalu naráží na fyzické i fyzikální limity. Průmysl prochází zásadními strukturálními změnami. Přesto cena přepravy i ekologická zátěž každým rokem klesá při zvyšující se bezpečnosti. Obohacení trhu může přijít spolu s aerotaxíky. Více než 150 samostatných týmů pracujících na related projektech dobře slouží jako metrika odhadovaného zájmu do budoucna. Projekty jako my-air-seat můžou dlouhodobě otevřít pole malých či soukromých letů střední třídě. A tak myslím, že se máme na co těšit.
Bonus:
Nemůžu si odpustit ani lidově — podnikatelskou moudrost. Ta praví, že ačkoliv lidé často říkají, že by si rádi připlatili za více místa na nohy, reálně však, pokud tuto možnost dostanou, nikdo ji nevyužívá. Poučka se používá mimo jiné při argumentaci proti zákaznickým průzkumům při vývoji nových produktů.
Za insighty z oboru moc děkuji Kryštofu Páleníčkovi ze SmartWings!
Zdroje:
McKinsey
Wired
https://www.wired.co.uk/article/frequent-flyer-programme-airlines-environment
Visual Capitalist
https://www.visualcapitalist.com/visualizing-worlds-largest-airline-companies/
Od Nuly k Jedničce (Zero to One), Peter Thiel
Začněte s proč (Start with why), Simon Sinek
Rozhovor s WizzAirem
Praha, letiště a udržitelný turismus
https://ignis.discover.sk/2020/03/23/koronavirus-druha-sance-pro-udrzitelny-turismus-v-praze/
A zakončíme to Forbesem
K dalšímu čtení:
Pokud vás téma oslovilo, těmto tématům jsem se nestihl věnovat:
Pricing innovations, nákladní letadla, regionální letiště, národní dopravci, fúze a akvizice na poli aerolinek, hlubší analýza finančních výsledků jednotlivých firem. Vztahy aerolinek s investory, Airlines dereguletion act. Jetlagy a jejich business usecases (třeba apka nebo cool mikina za 300 dolarů).
